Milovaný Edíček

Andrew Wild Heart of Silesian Weim

Andrew  se narodil 12.6.2015 v naší chovatelské stanici Silesian Weim, naší milované  Dixince (Dixie od Potoka Kačáku) a anglickému tatínkovi (Kalimor Celtic Storm at Aarranz – Riley). Po narození Dostal na krk fialovou stužku, která ho provázela celé 2 měsíce. Musím říct, že původně jsme doma vůbec neuvažovali, že by jsme si z tohoto vrhu  nechali nějakého prcka. Ale jak šel čas a dny ubíhaly a ty naše šedivé miminka rostly a začaly se projevovat, tak i náš fialový chlapeček začal být den ode dne přítulnější a něčím se odlišoval od ostatních sourozenců. Jako jediný se odtrhával od skupinky a běhal za námi, jako by ho sourozenci moc nezajímali, ale my dvounožci ano. Nebo seděl sám v rohu zahrady a pozoroval všechny kolem. Od malička ho bavilo neustále něco aportovat. Nosil úplně všechno od hraček až po kožešinové dummy. A já si asi někdy v té době začala  pohrávat s myšlenkou, že by možná bylo fajn, kdyby u nás zůstal, že by nebylo vůbec špatné věnovat se s ním naplno loveckému výcviku. Nicméně fialový chlapeček natolik okouzlil i mého muže, že to byl nakonec právě on kdo pronesl větu „Tak si ho necháme!“.

 

A bylo rozhodnuto!!

Moje dcera Dominika dostala za úkol vybrat fialovému  prckovi jméno a myslím, že to zvládla na jedničku – Andrew Wild Heart of Silesian Weim. Já mu říkám po domácku Eda, Edíček, Eďula, Edík nebo taky miláček, lásečka či zlatíčko. Na všechno slyší. Edík je stejně jako jeho sourozenci, velice inteligentní, chytrý  a bystrý pes. Má docela temperamentní a veselou  povahu, každého by chtěl pusinkovat, ovšem ve svém  revíru je to 100% hlídač, který má pod kontrolou všechno a nepustí za plot nikoho. Je lehce ovladatelný a poslouchá svého pána, což jsem já. U Edíka jsem docela přísnější ve výcviku, než jsem byla u Dixie a určitě se to vyplatilo. Výmar potřebuje pevnou ruku a důslednost. Dodnes chodíme na cvičák kvůli základní poslušnosti, aby nevyšel ze cviku a co se týče loveckého výcviku, tak to také pořád pilujeme v některé z honiteb na které máme vyřízené povolenky od místních HS.

S Edíkem jsem od malička chodila hodně do zvěře, aby si zvykal na pachy a naučil se dobře používat svůj nos. Musím říct, že je to opravdu nesmírně chuťový pes s obrovskou vůlí pracovat. Má vynikající čtyřkový nos, miluje vodu, dohledávky nebo aporty . Dnes je mu rok a půl, máme za sebou úspěšné absolvování Zkoušek Vloh  205b. / 228 a Podzimních Zkoušek 280b. / 300. Obojí v první ceně. Od září chodíme pravidelně na kachny a už se moc těšíme na podzimní hony. To je přesně to co nás baví a čemu se chceme i nadále věnovat.